28. SCLERANTHUS - CHMEREK ROČNÍ

"Jeden člověk nemůže kormidlovat dva čluny najednou" říká jedná lidová moudrost. Velmi trefně je tím vystižena i podstata člověka, který se nachází v negativním stavu Scleranthus.

Tito lidé doslova trpí tíhou své nerozhodnosti, neumějí se rozhodnout. Život jim přináší různé možnosti, ale oni stojí, stagnují a nevyvíjejí se, protože si nejsou jistí, pro co se mají rozhodnout. V této nejistotě své rozhodnutí odsouvají nebo ho úplně vytlačí z mysli, čímž dávají šanci tomu, aby jejích vnitřní napětí sílilo.

"Pořád v sobě nosím takové dilema. Nevím, pro co se mám rozhodnout. Mám jet ráno do práce tramvají, nebo autobusem - tramvají to trvá déle ale jedu hezčími ulicemi, než když se vezu autobusem. Potom, když v práci dostanu několik úkolů najednou mně to zatěžuje, protože nevím, čím mám začít, nedokážu rozeznat co je nejdůležitější. Nejhorší je to ale s nakupováním. Koupit si něco na sebe to je někdy hotová hrůza. Buď se mi nic nelíbí, nebo naopak, chtěl bych hned všechno na jednou. A když se mi líbí nějaká košile a oni ji mají v několika barvách, tak to ta, někdy úplně zoufale stojím a neumím si vybrat. Nebo mi zavolá kamarádka a ptá se mně, jestli chci jít večer do kina nebo radši na nějaký muzikál. A já to mám rozhodnout! Ony to jsou jenom drobnosti, ale mně to začíná zatěžovat. Jsem z toho docela už unavený" svěřil se v rozhovoru jeden mladík.

"Nechávám věci být, nezabývám se jimi a pak mi hodně lidí vyčítá, že jsem nespolehlivý a že vůbec nevědí, co vlastně chci. Jenomže já to častokrát nevím ani sám".

Sclerathus je v sobě dost často rozpolcený. Na jedné straně ví, že by se měl rozhodnout, ale protože nevím jak, nechává věci plynout, je jejich součástí, a doufá, že vnější okolnosti nějak rozhodnou za něj, a pak se záhy cítí oslabený, že o svých záležitostech nerozhoduje sám.

Je jako by v jednom kole nejistoty, kterou se snaží nedávat najevo a nemluvit o ní. Tuto tíhu tiše nese v sobě. Okolí ale tuhle jeho rozpolcenost cítí, a protože neví, s čím u něj může počítat, na jeho podněty a nápady často také reaguje vágně. Tím se jeho nejistota ještě více zesílí.

Snad největší překážkou je jeho kolísavá nálada. Umí se rychle pro něco zapálit, z celé duše něco prosazovat, ale hned na to zase změní názor, doslova jakoby šel proti tomu, za co se ještě před chvílí zasazoval. Na jednou objeví něco jiného a to původní už není zajímavé. Jeho nálady často kolísají od extrému k extrému. To je vyčerpávající nejenom pro něho, protože jeho energie je takhle stále roztříštěná do několika směrů, ale zatěžuje to i jeho okolí.

Negativní stav Sclarathus tedy dokonale vystihuje věta: "neví, co chce". Skvělým příkladem tohoto stavu jsou často zamilované páry - na začátku vztahu vypadá všechno nádherně, jsme zamilovaní jako ještě nikdy v životě do toho nejdokonalejšího partnera, jakého jsme kdy mohli potkat. Všechno probíhá úžasně, skvěle, dokonale, romantika kam se jen podíváme...

Po několika měsících nastává fáze vystřízlivění a najednou, při prvních problémech, dokonalý vysněný partner už není tím, kým byl na začátku a vztah už není vztahem, který měl být definitivně tím nejlepším na celý život.

Jeden extrém střídá druhý a hlavní otázka - Co vlastně chci pro sebe, pro co se právě teď rozhoduji? - zůstává nezodpovězena. Není tedy divu, že pak člověk opět vpadne do další podobné situace. A tak Sclerathus lítá mezi mantinely, je nestabilní, chvíli chce jedno, aby vzápětí zatoužil po druhém. Konečný stav je pak vysílení a únava z naprosté nejistoty. Tak se točí stále ve stejném kruhu, až se v jednu chvíli doslova zasekne a už se nechce rozhodovat vůbec. Strach ze špatného rozhodnutí je jedním z aspektů jeho negativního stavu. Než udělat špatné rozhodnutí, to raději neudělat žádné a tápat v nejistotě.